Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Náhrada škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení
Beranová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Předložená rigorózní práce obsahuje rozbor tzv. adhezního řízení podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Adhezní řízení představuje tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o nárocích poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení, které vznikly v souvislosti s trestným činem. Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení. Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Práce sestává ze tří částí. V první části nejprve vymezuji pojem poškozeného a odlišuji jej od pojmu "oběť trestného činu" podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Právo poškozeného na uplatnění soukromoprávních nároků lze jen stěží izolovat od práv poškozeného jako procesní strany. Ve druhé části proto uvádím, jaká další práva trestní řád poškozenému přiznává. Třetí část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole rozebírám subjekty adhezního řízení. Na tomto místě jsem se soustředila na strany adhezního řízení, tj. na osobu, která v něm uplatňuje...
Znalosti studentů středních zdravotnických škol v Jihočeském kraji v oblasti poskytování první pomoci
PROCHÁZKA, Václav
Práce je zaměřena na znalosti žáků maturitních ročníků oboru Zdravotnický asistent v oblasti první pomoci, kterou jako předmět absolvovali v rámci středoškolského vzdělání. Teoretickou část práce můžeme rozdělit do dvou segmentů. První pojednává o samotné první pomoci. Zde se rozebírají pravidla poskytování první pomoci, právní odpovědnosti a v neposlední řadě tato část popisuje nejčastější zdravotní komplikace, vyžadující neodkladné řešení. U každé je i popsán postup samotné první pomoci. Druhá část popisuje, jakým způsobem by měla být první pomoc vyučována a to jak v měřítku celé společnosti, tak i v rámci studia oboru Zdravotnický asistent. Nechybí zde ani problematika spojena se vzděláváním samotných lektorů první pomoci. Dále tato část obsahuje návrh nové koncepce, která by dle jejích autorů měla přinést významný pokrok do vzdělávání v oblasti první pomoci. V praktické části této bakalářské práce je proveden rozbor otázek dotazníku, který byl zadán žákům maturitních ročníků oboru Zdravotnický asistent středních zdravotnických škol v Jihočeském kraji. Tyto dotazníky byly předloženy studentům s cílem zmapovat úroveň teoretických znalostí první pomoci u studentů čtvrtého ročníku oboru zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách v Jihočeském kraji. Dalším stanoveným cílem bylo odhalit nedostatky ve znalostech první pomoci u studentů čtvrtého ročníku oboru zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách v Jihočeském kraji. Výsledky by měly posloužit vedení středních zdravotnických škol Jihočeského kraje, jako informativní zpětná vazba, která vypovídá o úrovni znalosti jejich žáků. Výzkum mimo jiné ukázal, že teoretické znalosti žáků maturitních ročníků oboru Zdravotnický asistent dosahují adekvátní úrovně, korelující s platnými učebními osnovami. Řada studentů má však ve svých znalostech významné nedostatky a to především v oblasti základní neodkladné resuscitace.
K nové úpravě zmocněnce poškozeného v trestním řádu
Šámal, P. ; Škvain, Petr
V souvislosti s přijetím zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, byla provedena také poměrně rozsáhlá novelizace trestního řádu, která se mimo jiné významně dotkla postavení poškozeného. Nejvýznamnější změny však byly provedeny v úpravě postavení a práv zmocněnce poškozeného. Smyslem tohoto příspěvku je nejen podat informaci o předmětných změnách v právní úpravě, ale také podnítit diskusi zejména k některým v něm naznačeným problémům, které budou zřejmě v budoucnosti předmětem zájmu soudní judikatury a následně i dalších možných legislativních změn.
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
VLČKOVÁ, Simona
Cílem mé bakalářské práce je objasnit pojem poškozeného v trestním řízení, shrnout jeho procesní práva, upozornit na některé skutečnosti, které se ho týkají a navrhnout doplnění či změny právní úpravy pro posílení jeho pozice. V úvodu práce se zabývám vymezení pojmů a to trestní řízení, subjekty a strany trestního řízení, poškozený. V další části se zmiňuji o zastupování poškozeného zmocněncem, blíže popisuji institut společného zmocněnce. Zvláštní kapitolu věnuji oběti trestného činu a jejímu odškodňování dle současné právní úpravy. V hlavní části práce se zabývám procesními právy poškozeného v trestním řízení, rozděluji je na práva náležející všem poškozeným a na práva náležející poškozeným s nárokem na náhradu škody. Dále se zabývám institutem trestního stíhání se souhlasem poškozeného. Závěr teoretické části práce věnuji adheznímu řízení. Další část práce představuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda jsou práva poškozených v právním řádu dostatečně ošetřena. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, polostrukturovaný rozhovor. Vybraným odborníkům jsem položila šest otázek týkajících se procesních práv poškozených a jejich uplatňování v praxi. Na závěr výzkumné části uvádím své vlastní návrhy na úpravu nebo doplnění některých procesních práv, která dle mého názoru v současné právní úpravě chybí. Přílohou bakalářské práce jsou vzory tiskopisů užívaných v praxi orgány činnými v trestním řízení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.